Úspěšné testy výroby inovativních bezpečnostních kabelů pro jaderné elektrárny
Zlín, prosinec 2025 – Výzkumní pracovníci skupiny Zpracovatelství polymerů z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se ve spolupráci se společností PRAKAB Pražská Kabelovna, s.r.o. (PRAKAB) a Ústavem jaderného výzkumu ŘEŽ podíleli na vývoji materiálové receptury pro silové a sdělovací kabely určené pro použití v jaderných elektrárnách. Projekt „Bezhalogenové bezpečnostní elektrické kabely splňujících požadavky LOCA nejnovějších typů jaderných elektráren a nejnovější požadavky na požární bezpečnost podle Evropské a národní legislativy (třída B2ca s1a d1 a1 podle CPR EU/305/2011, EN 50575 a ČSN 73 0895)“ byl realizován za finanční pomoci Technologické agentury České republiky (TAČR).
„Cílem projektu bylo vyvinout materiálové kompozice pro tzv. bezpečnostně významné kabely zajišťující funkčnost kabelů i při nehodách na jaderných elektrárnách, jako je například havárie se ztrátou chladiva (LOCA; z ang. a loss-of-coolant accident). Při havárii je kabel vystaven značné dávce radiace spojené s prudkými teplotními změnami a je nezbytné, aby i za těchto podmínek byla zajištěna funkčnost kabelu. Kabely jsou tak určeny k využití na jaderných elektrárnách v těch nejnáročnějších podmínkách,“ uvádí výzkumný pracovník Tomáš Plachý zapojený do projektových aktivit.
Oproti současným možnostem při volbě materiálových kompozic a technických řešení takovýchto kabelů je u nově vyvinutého systému cíleno na prodloužení jeho životnosti až na 60 let (proti předchozím 30-40 rokům). S ohledem na zvyšující se projektovanou životnost jaderných elektráren, případně prodlužování jejich životnosti za pochodu, dosažení nových materiálů s prodlouženou životností ulehčuje výstavbu nových bloků či rekonstrukci těch stávajících. Zásadní inovací je dále dosažení přísných nově definovaných hořlavostních limitů určených Evropskou a národní legislativou CPR EU/305/2011 či EN 50575, které nejsou garantovány u průmyslových řešení nabízených v současné době. „S ohledem na dnešní požadavky je samozřejmostí, že navržený systém retardéru hoření je bez obsahu halogenů, které jsou vysoce toxické a při jejich hoření mohou vznikat halogenvodíky ohrožující zdraví lidí nebo zasahující hasiče. Mimo schopnost odolávat radiaci a požáru jsou zároveň kladeny u těchto kabelů vysoké požadavky na jejich mechanické vlastnosti během provozu. Samozřejmostí je zajištění funkčnosti nejen během havárie, ale i po jejím odstranění,“ vysvětluje garant výzkumné skupiny Zpracování polymerů prof. Tomáš Sedláček.
Výsledkem projektu jsou nejen úspěšné testy přímo ve výrobě firmy PRAKAB, ale také podání patentové přihlášky a užitného vzoru za pomoci Centra transferu technologií na Univerzitním institutu UTB ve Zlíně, které chrání jak nové materiálové složení tak i technické řešení kabelů.
Testované parametry, zejména podmínky při havárii LOCA, byly nastaveny nejen s ohledem na reaktory na jaderných elektrárnách Temelín či Dukovany v ČR, ale i pro systémy instalované na zahraničních trzích, kde mohou být, vzhledem k jiným typům reaktorů, kladeny na kabely odlišné podmínky. „Byly tak vyvinuty unikátní kabely, které by měly být zařazeny do portfolia firmy PRAKAB. Díky této inovaci se český výzkum podílí na zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti jaderné energetiky doma i ve světě,“ doplnil Jiří Malík z firmy PRAKAB.
